O uplynulém víkendu se výprava našich 8 našich atletů vydala do malebné jihočeské Nové Včelnice, kde po dva dny řádili na dráze i v sektorech v rámci vícebojařské soutěže. Závod se konal jako otevřený víceboj a pro kategorie dorostu, juniorů a dospělých zároveň jako mistrovství plzeňského a také jihočeského kraje. Závodníků se nesešlo mnoho, o to větší byla však kvalita, neboť v polovině prázdnin závodí jen opravdoví srdcaři, a tak se zde sešli zástupci oddílů od Klatov přes Prahu až po Pardubice. Naše výprava byla možná nejpočetnější, do závodu se nastoupilo 7 našich zástupců, na jejichž výkony dohlížel v roli trenéra, psychologa, maséra a fotografa Lukáš Bešta. Nutno podotknout, že už před závodem bylo jasné, že medaili za případný krajský titul může získat jen dorostenec Vojta Chroust, neboť pouze v jeho kategorii byla splněna podmínka účasti alespoň 3 závodníků z alespoň dvou různých oddílů. V kategorii žen byla jediná z našeho kraje Natálka Kantová, stejně jako Kačka Chladová v dorostenkách. V mužích jsme si udělali také nemedailové přebory Klatov, protože náš kraj zastupovali pouze naši borci Jirka Bešta a Vojta Koželuh. Tento fakt nás ovšem nijak nedemotivoval a to samé se dá říci i o našich nejmladších a možná nejšikovnějších závodnících v kategorii žactva, které už za sebou své krajské mistrovství mělo. V žákyních si přijela vylepšit výkon ze svého stříbrného krajského závodu Dáša Řezáčová, a na svou premiéru po přechodu do starších žáků se natěšeně třásl Honza Kuchař. U obou jsme jako trenéři věřili v pěkný výkon, který by teoreticky mohl tyto naše atletické talenty dostat i na MČR žactva ve vícebojích, které se koná letos v nedaleké Plzni.
V sobotní části víceboje čekaly na Honzu 4 disciplíny. Začal stovkou překážek, bohužel se mu nepovedl náběh na první překážku a tím pádem se Honzovi nepodařilo dostat do optimálního tříkrokového rytmu, a tak přestože běžel tuto trať poprvé životě, sám věděl, že zde bylo rozhodně na víc. Honza je ovšem správný klatovský vícebojařský bojovník, a tak hned v další disciplíně hodu diskem předvedl osobní rekord 28,84 m, čímž porazil i svého jediného soupeře ze Sokola České Budějovice, který patří mezi nejlepší republikové vícebojaře. Další disciplínou byla tyčka, kterou jsme zatím nestihli Honzu dostatečně naučit, přesto se odvážně ale neúspěšně pokusil alespoň založit. Následně se sinusoida bodového zisku opět zvedla, neboť přišel hod oštěpem a osobní rekord 32,63 m. Honza byl po prvním dnu i přes dva osobáky lehce zklamán, ale věděli jsme, že druhý den ho čekají jeho silnější disciplíny.
Svůj již tak pěkný výsledek z krajáků si přijela překonat všestranná žákyně Dáša Řezáčová, která ačkoliv má prázdniny, tak v červenci ukázkově trénovala na stadionu snad každý den, že se u ní nestíhali ani střídat trenéři. Překážky začala slušným výkonem 16,93 s, což ovšem u Dáši žádnou velkou radost nezpůsobilo. Ale možná o to více jí to vyhecovalo do druhé disciplíny skoku vysokého, kde už to byl osobák o hodnotě 149 cm a dělené první místo v disciplíně. A Dáša pokračovala ve famózní jízdě dál druhým místem a osobákem v kouli 9,27 m. Poslední disciplínu dne, běh na 150 m zvládla Dáša také slušně, a i přes její tradiční zdravou nespokojenost měla víceboj dobře rozjetý.
Do sedmiboje dorostenek k velké radosti trenérů nastoupila Katka Chladová, který se věnuje atletice necelý rok, avšak vícebojařský potenciál nám odtajnila již v prvním týdnu své kariéry na loňských podzimních vícebojích. S Kačkou byly v soutěži ještě tři velice kvalitní soupeřky, což bylo jen dobře, neboť to byla záruka vyhecování k maximálním výkonům. Překážky zvládla Kačka pěkně v natrénovaném rytmu a osobním rekordu. Druhý osobák padl v druhé disciplíně výšce za slušných 140 cm. V tomto duchu Katka pokračovala i ve vrhu koulí – osobní rekord 9,73 m. Čtvrtý krásný osobák 28,13 s ve čtvrté disciplíně běhu na 200 m Kačce možná odnesl vítr, jelikož hodnota o jeho síle ve výsledcích záhadně není.
Soutěž žen byla celkem nabitá, sedm závodnic včetně naší nejlepší tyčkařky Natálky, která je ovšem nejvšestrannější sportovkyní našeho oddílu, a tak jí ani nevadí, že tyčka v sedmiboji není. U Natálky není ani snad co popisovat, 3 osobní rekordy ve čtyřech disciplínách, a ještě se stihla učit na zkoušku a poklábosit španělsky s kolemjdoucí Peruánkou.
V desetiboji dorostenců měl náš Vojta Chroust ve svém prvním desetiboji 6 ostřílených kvalitních soupeřů, ale nezalekl se a hned na stovce bral druhé místo v čase 11,78 s. Ten se mu podařil v dálce skokem 5,61 m. Další PB přidal Vojta v kouli za kvalitní výkon 11,22 m. Ve skoku do výšky bral Vojta druhé místo a pěkné body za 175 cm. A ve své parádní disciplíně běhu na 400 m zaostal za osobním rekordem po celém náročném dni jen o 7 setin ! To znamenalo velice slušně rozjetý víceboj.
V mužích se krom našich dvou borců Jirky Bešty a Vojty Koželuha představili dva výborní závodníci z Pardubic a Prahy a dále obdivuhodný veterán J. Volný (65 let !) ze Slezanu Opava. Jirka rozjel závod slušně, na stovce zůstal časem 11,67 jen 7 setin za osobákem. Více čekal na dálce, kde zachránil třetím pokusem „alespoň“ 623 cm. Na slušný vrh 10,88 m navázal famózním skokem 193 cm ve výšce, přičemž pokusy na 196 cm byly velice nadějné a chybělo jen trochu štěstí. V závěrečné čtyřstovce vydal Jirka všechny síly, doběhl druhý a již se těšil na druhý den. Vojta zaznamenal v prvních 4 disciplínách osobáky, ale nejvíce bodů mu přinesla závěrečná čtyřstovka. Měl tak slušně našlápnuto překonání 4000 bodů, což je dle definice Jirky Klečky hranice chlapa, která je jinak pro zkušené vícebojaře v podstatě úsměvná.
Po skončení disciplín následoval výklus a objevení rybníka ke koupání, jóga pod vedením Katky a lehká, u někoho až dietní pozdní večeře v restauraci u Jelena. A pak již dle okolností a spolubydlících více či méně dlouhý spánek.
Druhý den jsme začali ranní koupačkou, jógou a pak už se šlo bojovat na dráhu. Navíc trenérský tým posílil svým příjezdem Vašek Šelmát, který nám všem poradil a vyhecoval, a tak všichni nastoupili do druhého dne v nejlepší možné náladě na světě.
Skvěle zvládl druhý den Honza, který se časem 7,94 s poprvé dostal pod magickou hranici 8 vteřin. A také i další magickou hranici 7,95 s. Třetí magickou hranici 5 metrů překonal na dálce dokonce dvakrát, takže další osobák. Totéž zvládl ve skoku vysokém, v kouli se podařil kvalitní výkon 10,41 m. Honza se jako sprinter nezalekl ani závěrečného kilometru, který byl nakonec z jeho lépe bodovaných disciplín. Svůj první devítiboj tak dokončil s osmi (7+1) osobáky na druhém místě v bodovém součtu 3372 bodů. Uvidíme, zda to bude stačit na účast na MČR, nicméně Honza je žák prvním rokem a s rezervou v tyči překážkách bude mít určitě šanci i za rok.
Totéž se dá říci i u Dáši, ale nepředbíhejme. Dáša začala druhý den třetím místem, když si zlepšila osobák v dálce výkonem 501 cm. Další osobák přidala v oštěpu za krásných 31,65 m, druhé místo. Asi nejhezčí výkon ovšem předvedla na neoblíbené závěrečné osmistovce, kde celý závod statečně a zároveň skvěle takticky visela za rychle běžícími soupeřkami a ještě v cílové rovince zvládla vystupňovat tempo o doběhnout třetí v čase 2:34, což bylo zlepšení času z předchozího závodu o 12 vteřin ! Dáša tak běžela každou stovku průměrně o 1,5 vteřiny rychleji, neuvěřitelné ! A to i přes to, že v případě celkového umístění na stupních vítězů hrozila Dáše výhra Nutely, což odporuje jejímu zdravému životnímu stylu. Nakonec Dáša i přes pět osobáků ze sedmi disciplín skončila ve Včelnici o pouhých 12 bodů čtvrtá, ale s novým osobním vícebojařským rekordem 4125 bodů, což je zlepšení o více než 200 bodů za necelý měsíc, gratulujeme ! Zároveň zaostala o pouhých 75 bodů za 30 let starým oddílovým rekordem v sedmiboji žákyň Michaely Knopfové. Nabízí se otázka, zda tento rekord přežije ještě letošní rok.
Druhý den začala slušným výkonem v dálce a druhým místem též Katka, ikdyž při své náročnosti chtěla skočit více. V hodu oštěpem by se mohla pro příště skrývat ještě rezerva, zato v závěrečné osmistovce Kačka drtivým finišem triumfálně ovládla tuto disciplínu s náskokem více než 5 vteřin, který získala na posledních 100 metrech. Katka nakonec získala krásných 3404 bodů, přičemž zaznamenala 4 + 1 osobní rekord, a i bez specializovaného vícebojařského tréninku ukázala slušnou všestrannost když i disciplíny mimo svou specializaci zvládla velice slušně. Tento výkon řadí Katku na osmé místo historických oddílových tabulek v sedmiboji dorostenek !
Natálka začala druhý den poměrně pěkným výkonem v dálce, velmi slušně hodila i ve své parádní disciplíně oštěpu 28,95 m. Nejhezčí představení převedla v závěrečné osmistovce, před kterou s úsměvem prohlásila, že poběží „na Přemka“ , tzn. přepálený začátek a následné vyhnití až k utrpení. I přes nesouhlas trenérů s touto taktikou se držela svého plánu, na první dvoustovce atakovala půlkařský oddílový rekord, čtyřstovkou probíhala na čele za 70 vteřin. Když už jsme začínali věřit, že to Natálka to pekelné tempo proti všem pozemským fyzikálním a biologickým zákonům vydrží, přece jen na poslední dvoustovce přišlo lehké zpomalení. Přesto se Natka nějakou nadpozemskou zdála odolná vůči laktátu a doběhla s úsměvem těsně na 5. místě, a nakonec byla půlka její nejlépe bodovanou disciplínou. Suma sumárum – 3 + 1 osobák a 2669 bodů v přestávkách mezi učením se na zkoušku, takhle se závodí! Natálka stejně jako Katka doplatila na neúčast dalších závodnic z Plzeňského kraje, a tak děvčata bohužel nebyla vyhlášena jako přebornice kraje s medailemi. To však bohužel nešlo nijak ovlivnit, takže nikdo nesmutnil.
Medaile však visela ve vzduchu v soutěži dorostenců, kterou měl dobře rozjetou Vojta Chroust. Bohužel na překážkách v půlce trati ztratil rytmus a oba soupeři z plzeňského kraje na něj v této disciplíně získali náskok. V hodu diskem chtěl Vojta určitě také více, i přes osobák 26,93 m. Další PB přidal v tyčce za 297 cm. Bohužel se mu lehce nepovedl oštěp, kde umí i přes 43 metrů, ale aspoň posledním pokusem přes 37 m jako správný bojovník zachránil body. Před závěrečnou 1500 už měl na krajské soupeře z třetího místa nedostižnou ztrátu, přesto bojoval jako lev, a osobákem 4:47 min skončil mezi dorostenci druhý. Nakonec 5254 bodů při prvním desetiboji stačilo na krajský bronz, zároveň se Vojta zařadil na 4. místo historických oddílových historických tabulek desetiboje dorostenců před Michala Čadu. Celkem 6+1 osobák, gratulujeme.
Na vlastní oddílový rekord útočil druhý den Jirka Bešta, překážky zaběhl slušně 0,1 s za osobákem. Následně Jirka zvítězil v disku za 33,01 m. Poté musel bohužel Jirka jako nejlepší tyčkař startovního pole čekat asi 2,5 hodiny, než se soutěž dostane na jeho výšky. I přes tuto prodlevu mezi rozcvičením a soutěžními skoky svoji parádní disciplínu vyhrál skokem 417 cm, laťka na následující výšce spadla vždy velice smolně. Další vítězství přidal Jirka v oštěpu, když jako jediný ze všech kategorií přehodil 50 metrů. Vojtovi se příliš nedařilo v obou vrhačských disciplínách, v překážkách a tyči to bylo lepší, když zaznamenal výkony blízko osobáků. V závěrečné patnáctce oba naši závodící trenéři navázali na dobré předchozí vytrvalecké výkony mladších kamarádů, Vojta zvítězil za 800 bodů a Jirka doběhl druhý v pěkném čase 4:52 min. Pro Jirku to znamenalo celkové druhé místo a bodový součet 6369 bodů, čímž zaostal o svým oddílovým rekordem o pouhých 24 bodů. To je jedna postupná výška ve tyči či skoku vysokém, kde měl v obou těchto disciplínách Jirka nadějné pokusy, chybělo jen to pomyslné štěstíčko. Vojta splnil svůj cíl a čtyřtisícovou hranici překonal o 179 bodů, což stačilo dle očekávání na čtvrté místo. Oba muži se již teď těší na podzimní oddílové víceboje, kde zkusí své výkony vylepšit.
Autor: V. Koželuh, Foto: K. Chladová, L. Bešta