Jak jsem si zase obul po čtyřech letech tretry

   Už loni jsem se chvástal, že pojedu, alespoň na jedno kolo ligy za muže, ale nakonec z toho sešlo. Letos jsem konečně svému slovu dostál a v sobotu 12.6. jsem se zúčastnil 1. kola II. ligy mužů a žen v Plzni. Můj výkon byl stabilně podprůměrný, ale výkony našich mladých byly úžasný. Co mě tedy strašně bavilo, byly Zdeňka Špererů a Irenka Stahlů, naše vrhačské stálice, které si daly na rozcvičku kladivo, pak roztlačily disk a Irča to zakončila skvělým oštěpem. Kdyby Míra Pour ve tři hodiny ráno nedooperoval koleno v Německu, tak by určitě do Plzně dorazil a mohli jsme být dva na dvě. Rozuměj, dva veteráni na dvě veteránky. Ale Míru dost slušně, vlastně skvěle nahradil Aleš „Alda“ Procházka, kterého jsem prý svou účastí motivoval, aby taky vyrazil na ligu a ten frajer bral na kladivu bronz a v kouli snad stříbro, takže bodů požehnaně. Ten den na mě udělal dojem Vojta Koželuh, který si odtáhl 3 km steepla, odběh hodně slušně patnácku a ještě bodoval na čtyřsetmetrových plotech. Je to prostě borec. Můj parťák na tyči, Jirka Bešta, jako vždy nezklamal. I přes to, že měl tři dny před státnicemi, tak si dal nejlepší Sb v tyči 420 cm – 2. místo, v oštěpu osobák 52,72 m, jen ta dálka s větrem v zádech se strašně špatně kočírovala. Jak nám ten vítr pomáhal v tyči, že jsme si to mohli rozbíhat skoro v klusu, tak na té dálce škodil. Když vítr zatlačil, tak z toho byl hned přešlap, ale ve finále byl, takže pohoda. Mazácky si vedly i další vrhačky. Kájina Machová jako žákyně byla na oštěpu druhá se svým nejlepším výkonem 37,78 m a Ivetka Koželuhová v disku desátá. Z běžkyň si vedla výborně Štěpánka Hanušová na 1500m byla pátá a rozhodně musím vyzdvihnout naší Barču Vláčilovou, která bodovala jak na vysokých plotech na 100 m př., tak na 400 metrů překážek. Velice pěkně běžely i holky na 800 m Bára Kořínková a Andulka Řezáčová a její mladší sestra Dáša Řezáčová s Kristý Hozmanovou se praly s tím větrem do zad na dálce.  Co ale na tom dnu bylo nejkrásnější?  Ta nálada všech z týmu. Pro mě jako pro veterána a trenéra většiny atletů bylo inspirující, vidět ty naše mladý, jak se snaží, jak zatínají svaly, používají mozek a bojují srdcem. Tak nějak jsem vnímal sobotu 19.6., jako krásný den s úžasnými lidmi a s pěknými zážitky. Díky kamarádi!!

Autor článku: V. Šelmát

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..