Tak máme za sebou jeden z „vrcholů“ letošní sezóny. Co já pamatuji, jednalo se o 16. ročník klatovských vícebojů, ale už jsem se díky Jirkovi Klečkovi dostal k několika statistikám z let 1975-1981, kdy závodili v oddílovém desetiboji takoví borci jako B. Novák 5344 b., K. Běl 5279 b., V. Janda 5174 b. R. Hebký 5066 b., S. Míka 4896 b., B. Němec 4944,J. Pšajdl 4 704b.,J. Klečka 4312, A. Boldan v 47 letech 3275 b. Z toho vyplývá, že klatovské víceboje mají dlouhou tradici, která byla přerušena někdy v devadesátých letech a myslím si, že jsem byl u obnovy a to v roce 2001. Byl to můj první desetiboj, když nebudu počítat ten zápočtový na vysoké škole, a víte s kým jsem tenkrát závodil? Na startu škvárové stovky stál dálkař M. Čada, všeuměl M. Sekera, ale tenkrát už i P. Cerina, který tak jako já nechybí téměř na žádném klatovském víceboji. A aby to mělo ještě jednu perličku, tak vedle mě stál mladičký asi čtrnáctiletý klučina, který tehdy udělal 1. oddílový rekord v devítiboji starších žáků, oštěpař Petr Frydrych. Hlavní a téměř jediný rozhodčí byl Arny Boldan, moje mamča tenkrát pomáhala měřit, no byla to sranda. Víkend byl stejný jako letos, 1. den pěkně a v neděli se skákala tyč do vody a běželo se v rozbahněné škváře, ale pocity po dokončení jsou pořád stejné. Skvělé. Manželka se mě vždycky ptá, „ Proč to každej rok podstupuješ? Podívej se jak si z toho vyřízenej!“ Letos, jsem si totiž v neděli po závodě, kolem třetí dal sprchu a na dvě hodiny jsem usnul jako špalek a pak jsem nemohl chodit, jak mě všechno bolelo. No a na tu otázku mám několik odpovědí, za 1. co bolí to sílí, za 2. pořád si dokazuju, že to ještě jde nemít nulu z nějaké disciplíny, za 3. nepřipravuju se nebo netrénuju dva měsíce proto, abych pak závodil třeba jenom 13,5 s na 100m, nebo si dal tři pokusy na kouli a šel domů. Několika hodinový závod si prostě člověk užije za 4. vícebojaři a vícebojařky jsou taková zvláštní sorta lidí. Já mezi nimi nikdy nepotkal nějakého nafoukaného blba. Vždycky jsou to pohodáři, kteří se vzájemně hecujou a když vidíte jak si blahopřejí na konci po vytrvalosti a ty děkovačky na MS, to není pózerské gesto. To je čirá radost z dokončení závodu a upřímná solidarita se všemi, se kterými v tom závodě kráčíte bok po boku, disciplínu po disciplíně. A jak to bylo letos?
Opět paráda. Letos jsme to pojali, tak trochu jako vrchol sezóny a zároveň drobné zakončení sezóny. Připravili jsme nejen závod v desetiboji pro muže a v sedmiboji pro ženy, ale v sobotu odpoledne jsme se sešli ještě k fotbálku a volně přešli ke grilování, opékání, klábosení kolem ohně a zakončovali jsme 2. filmovou nocí. Největší pochvalou pro nás všechny jsou upřímná slova Kačky a Martiny Štychů, které byly nadšené z toho, že jsme schopný se takhle sejít a že jim mezi námi bylo fajn. Já si užíval nejen závod, ale hlavně tu náladu, tu pohodičku. To, že se tu lidi sešli nejen jako rozhodčí a závodníci, ale jako přátelé. Nikomu nevadilo, že holky začínaly o hodinku déle, protože se čekalo na holky Šafaříků. Závodnice, soupeřky bez nich nechtěly začít, i když by to pro ně bylo výhodnější, ale nebylo by to fair. A rozhodčí si mezi tím pěkně popovídali, dokonce se vyřídily i některé provozní záležitosti. Závod začínal v pěkném zářijovém počasí a na staru 1. disciplíny se představilo 8 chlapů. Na stovce nás startoval náš milovaný Vlastík Zwiefelhofer a chlapci v 1. běhu se činili. Vyhrál J. Bešta v čase 11,0s, na 2. místě doběhl L. Bešta 11,3s a 3. L. Tůma 11,5s. Dále do závodu nastoupili P. Hlaváč, V. Koželuh, P. Cerina, P. Koranda, V. Šelmát a ve třech disciplínách i J. Klečka. Do první disciplíny sedmiboje žen nastoupily L. Tůmová, která zvítězila ve své oblíbené disciplíně 100m překážek v čase 17,2s, špatně neběžely ani A. Šůsová 18,3s a K. Mikulová 18,4s, N. Kantová a A. Šafaříková měly podobný cíl jako já, hlavně doběhnout. A J. Šafaříková tuto disciplínu raději vynechala, což bylo strategicky správné, protože nemá smysl se zranit hned v první disciplíně, když jich máte ještě šest před sebou. V dálce vyhrál s přehledem J. Bešta výkonem 648 cm a těsně pod šestimetrovou hranicí skončili L. Bešta 585cm a L. Tůma 584cm, 521cm překonal P. Cerina a my ostatní jsme už skákali pod hranicí 5 metrů. Tak jako u mužů většinu disciplín vyhrál J. Bešta u holek válela L. Tůmová, která zvítězila ve výšce výkonem 154cm, většina děvčat pak bojoval na výšce kolem 135 cm. V kouli desetimetrovou hranici překonal J. Bešta 10,66 m a dobře silově na tom byl i P. Cerina 10,15 m a L. Bešta 9,40m. My ostatní jsme byli rádi, když jsme překonali osmičku. V kouli žen se nejlépe vedlo K. Mikulové 8,63 m a ostatní výkony holek odpovídají tomu, že naše sedmibojařky jsou krásná štíhlá děvčata, kterým vrhy až tak nejdou, což nám mužům nevadí. Lepší holka jako proutek, nežli ženská jako soudek. Muži se mezitím přesunuli na výšku a zde se utkali bratři Beštíci o titul. Tentokrát ze souboje lépe vyšel starší Lukáš, který skočil 187 cm a Jirka skončil se 184 cm na druhém místě. Velice pěkně a v novém osobním rekordu zaskákal L. Tůma, který překonal laťku ve výšce 181 cm. Velmi pěkný výkon podlala děvčata na 200m, kde zvítězila A. Šůsová 27,2 s, na 2. místě doběhla L. Tůmová 28,0s a 3. A. Šafaříková 29,1s a pod 30 s se vešla ještě K. Mikulová za 29,4s. Děvčata běžela v jednom běhu a celý závod byl zakončen překrásným finišem a velkou vyrovnaností závodnic, s čím měli (neměli) starost naši časoměřiči a cílová „fotokamera“. Chlapi se nedali zahanbit ani náhodou, takže vítěz běžel 400m v čase 52,7s a byl jím L. Tůma, 2. doběhl J. Bešta 53,2s a 3. místo patřilo L. Beštovi za 54,7s. Pod minutu na čtvrtce se dostal ještě V. Koželuh 58,4s a P. Hlaváč 59,7s.
Druhý den začal u mužů 110mpř. a v této disciplíně se dostal vítěz 1. běhu L. Tůma 15,9s před svého rivala L. Beštu 17,5s, své první místo si upevnil J. Bešta druhým nejrychlejším časem 16,0 s. Diskařská soutěž byla lehce poznamenaná deštěm. Výkony byly spíše slabé, ale také proto, že nejsme žádní diskaři a jediný kdo dokázal překonat 30ti metrovou hranici byl opět jen J.Bešta 30,30m. Děvčata v drobném dešti, který provázel celý druhý den, začala dálkou , kde si nejlépe vedla L.Tůmová 476cm, 2. nejdelší skok patřil K. Mikulové 450cm a 3. místo obsadila A. Šafaříková 448 cm. Téměř všechny závodnice překonaly čtyřmetrovou hranici a do soutěže vstoupila oštěpařka V. Johánková. Ta bez problémů zvítězila ve své disciplíně hodu oštěpem 34,07m, i když s výkonem příliš spokojená nebyla. Solidně zaházely N. Kantová 2. místo 26,14 m a 3. místo A. Šůsová 25,77 m. Muži pokračovali skokem o tyči a tady byl opět jasným favoritem oddílový rekordman v tyči, J. Bešta. Bohužel během této disciplíny se rozpršelo a déšť celou soutěž poznamenal. Já a L. Bešta jsme překonali tří metrovou hranici, laťku ve výšce 340 cm překonal 2. muž celkového pořadí L. Tůma a zvítězil J. Bešta za 380 cm. Dívky zakončovaly svůj sedmiboj během na 800m a jako správné vedoucí závodnice soutěže se o další vítězství popraly 1. a 2. žena celkového pořadí . Vzájemný souboj dopadl tentokrát ve prospěch A. Šůsové 2:36,9s ,která o 2 sekundy v krásném finiši porazila L. Tůmovou 2:38,9 s. Pod 3 minuty ještě zaběhly A. Šafaříková 2:52,7 s a K. Mikulová 2:53,4 s ,taktéž v úžasném finiši. Absolutní vítězkou se stala Lucie Tůmová 3 612 b., 2. místo vybojovala Agáta Šůsová 3 274 b. a bronz brala Kristýna Mikulová 2 953 b. Muži po tyčce přešli k oštěpu a opět na mokrém rozběžišti nebyly výkony 100%. Vítěz jak jinak než J. Bešta 45,95 m, který nezaváhal. My ostatní jsme se trochu prali s technikou, 2. místo 35,92 m L. Tůma a 3. místo 32,75 m L. Bešta. Celkové výsledky byly víceméně jasné před poslední disciplínou, ale V. Koželuh si nejlepší patnáckou z celého startovního pole 4:23,1 s zajistil 4. místo o 300 bodů (3 903b.), které do té doby obhajoval P. Hlaváč celkově 5. místo za 3 499 b. Na 3. místě se po velmi pěkných výkonech umístil L. Bešta 5 183b, kterého na konec lepším druhým dnem porazil L. Tůma o více jak 200 bodů výkonem 5 409 b. O vítězství nebylo pochyb, protože šestitisícovou hranici se daří překonávat opravdu jen těm nejlepším amatérským desetibojařům. 1. místo Jiří Bešta 6 167 b. Doufám, že si chlapci a děvčata svoji výkonost přenesou do další sezóny a nepoleví v tréninku. Své vícebojařské umění pak předvedou třeba v soutěži družstev, kde se jejich všestrannost velmi často hodí. Myslím, že má slova ještě potvrdí statistiky vedoucích družstev na výroční schůzi. Co dodat závěrem. Závod to byl pěkný, plný výborných výkonů, druhý den náročný zhoršeným počasím, ale my co se vícebojů účastníme pravidelně, víme, že to většinou tak bývá. Jeden den pěkně, druhý den déšť nebo zima, ale jak už jsem psal výše, vícebojaři a vícebojařky nejsou žádný měkkoty a másla, ale správný a zatažený super lidičky. Nesmím zapomenout poděkovat a pochválit naše úžasný rozhodčí, kteří se nám v obou dnech snažili vyjít maximálně vstříc a udělali pro nás nádherný závody, který jsme si moc užili. A potěšila mě hojná účast na doprovodném programu a doufám, že takových to stmelovacích akcí budeme pořádat víc. Děkuju všem atletům, ať jsou to rozhodčí, závodníci, trenéři nebo vedoucí družstev, za to co děláte a jak to děláte, protože to děláte dobře a hlavně s láskou a někdy i z přátelství, tak ať nám to přátelství dlouho vydrží.
S přátelským pozdravem
Vašek Šelmát
Výsledky
